Rubrika: Články

Práce snů. Astronaut, herec, spisovatel, neurochirurg, ošetřovatel v ZOO nebo módní návrhář – co způsobí, že se některá profese pro někoho stane prací snů? Je to prestiž, smysluplnost, určité kouzlo prostředí, nebo je to o penězích? Všichni o něčem sníme už od dětství, ale na prahu dospělosti naše sny začne konfrontovat již poněkud zralejší Já. Vysněná práce se pak mnohdy mění z lákavé, příjemné, radostné či zábavné činnosti na racionální zpochybňování vlastních schopností a talentů anebo se jednoduše zaměříme na praktickou možnost pokrývat své životní náklady. 

Je ale možné najít obecnou definici vysněné práce, aby byla tak nějak hmatatelnější a dala se pak snáze najít? Zkusme to! 

Co přesně dělá práci vytouženou? Stejnou otázku si kladou lidé po celém světě, na internetu najdete různé žebříčky a hitparády oblíbených profesí, které se na ni pokouší odpovědět. O ty nejzajímavější se s vámi podělím později, ale začněme s definováním fenoménu práce snů. 

První z atributů by mohl být ten nejpraktičtější – výplata. Plat nebo obecně peníze se zdají být velmi důležitým aspektem – už z ryze praktického hlediska – a v některých případech jsou pro velkou část populace tou nejsilnější motivací, proč ráno vstát a jít do práce. Všichni musíme platit složenky, to je fakt. Ale vysoký plat překvapivě nevede k vysněné práci. Podle cambridgeského výzkumu se štěstí s rostoucím příjmem nezvyšuje – pro velmi malý nárůst štěstí musíte svůj příjem dokonce zdvojnásobit! 

Zdá se tedy, že všechna ta inspirativní rčení o zanedbatelném významu peněz v našich životech jsou nakonec velmi pravdivá… a plat příliš nepřispívá k tomu, aby se práce stala tou vysněnou. 

A co „stres versus obtížnost“ – nebo raději lehkost práce? Nikdo nechce čelit obtížím, že? 

Zde máme další překvapení – hledáte přece práci svých snů, nekoukáte po snadné práci. Stres, zejména ten obávaný negativní „zlý stres“, nás umí potrápit a často způsobuje zklamání, dokonce může způsobit ztrátu smysluplnosti nebo sociální izolaci, pocity nižší kompetentnosti a selhání. 

Výzkumy však prokázaly, že práce bez určité míry stresu není naplňující. Vysvětlení je logické – nechat se unášet lehkostí bytí může být chvíli zábavné, ale velmi brzy to může vést k nudné rutině. Optimální je vyvážit stres na úroveň pozitivního napětí a pocitu výzvy. Pracovat tvrdě a uspět znamená mít kompetence a sílu splnit zadání, jít nezávisle za určitým smysluplným cílem, a při cestě za ÚSPĚCHEM se třeba i těšit se z týmové podpory. Lidé, kteří pracují tvrdě a jsou úspěšní, zpravidla odcházejí do důchodu později a žijí déle, cítí se zdravější a šťastnější. 

Práce snů by tedy neměla být snadná – raději hledejte zaměstnání, které vám umožní zvládnout i některé nelehké vrcholy. 

Pozitivní psychologie, která zkoumá naše téma již více než dvě desetiletí, pracuje s 5-faktorovým PERMA modelem (* podle Martina E. P. Seligmana, slavného amerického psychologa a odborníka v oblasti well-being). Tento model nám může pomoci v designování definice vysněné práce – už se blížíme…

Podívejme se, co by ve vaší vysněné práci podle modelu PERMA nemělo chybět: 

1. Pozitivní emoce (Positive emotion) – je vlastně nejdůležitějším předpokladem pro nalezení štěstí v čemkoli, co děláte. 

2. Sounáležitost (Engagement) – umožňuje pocit lehkosti a „flow“ v práci. 

3. Vztahy (Relationships) – pocit přijetí okolím je příjemný, ať jste kdekoli – i na pracovišti. 

4. Smysluplnost neboli účelnost (Meaning) – tj. dělat práci, která pomáhá druhým, to se hodně počítá. (Ale není to tak jednoznačné – např. přispívání na charitu má podobný vztah k subjektivní pohodě jako zdvojnásobení příjmu – dlouhodobě nezvýší vaše štěstí a spokojenost – takže altruismus není jednoznačná volba. Hledejte dále…) 

5. Úspěchy (Accomplishments) – no, vždycky je skvělé být dobrý v tom, co děláte – jinak byste nemohli být v práci šťastní. 

Stručně řečeno: 

Þ Mít práci snů znamená najít si zajímavou práci, která je také přínosem a pomáhá ostatním, což je morálně správné. 

Þ Jedno malé (a výzkumy prokázané) tajemství podporující úspěch spočívá v tom, že lidé s dárcovským smýšlením často uspějí více než ostatní – otevřete tedy své srdce a uplatněte empatii – úspěch se dostaví přirozeně. 

Þ Snažte se, aby všechny vaše vztahy v práci byly zdravé a harmonické, a zvažte i související faktory duševní hygieny (vyhněte se dlouhé pracovní době, nepříjemnému dojíždění nebo nespravedlivému odměňování) aby vše odpovídalo vašemu nastavení v životě (jinak je nemožné udržet tento běh na dlouhou trať). 

Nezapomněla jsem, že jsem vám slíbila pár parádních přehledů světových vysněných zaměstnání. 

Zajímavý žebříček můžeme vytvořit z údajů globálního vyhledávání – tedy co lidé hledají a na co se ptají vyhledávačů při zjišťování detailů o vysněné práci (podle toho, jaké otázky „jak se stát tím či oním“ jsou nejčastější). Jaké profese jsou tedy ty nejvyhledávanější celosvětově?

Pilot, Spisovatel, Tanečník, YouTuber, Podnikatel, Herec, Influencer, Programátor, Zpěvák, Učitel, DJ, Bloger, Doktor, Profesor, Letuška, Hasič, Soudce, Právník, Advokát Psycholog 

A kde chce pracovat svět? Podívejte se na zajímavou mapu s profesí č. 1 v jednotlivých zemích napříč zeměkoulí – je zajímavé, jak se preferované profese liší geograficky.

Stále ještě nemáte úplně jasno v tom, jak dosáhnout vysněné práce nebo nejvyššího uspokojení z práce ve svém životě? Můžeme se na to zkusit podívat spolu…. Pomáhat lidem odpovědět na nejdůležitější otázky o svých talentech a potenciálu a navigovat je k nalezení správné cesty na jejich kariérní cestě je mojí profesí snů☺

Nedávno jsem viděla milý optimistický tweet Douglase Lumsdena, který oběhl snad všechny možné platformy světa, možná jste jej také zaznamenali – já jsem ho zachytila na LinkedIn. Všude sklízel „lajky“, oslovoval a inspiroval spoustu lidí, kteří najednou sdíleli i své vlastní životní příběhy. Zdá se, že život umí být opravdu skvělý, a přitom nezáleží na tom, kolik je vám let.  

Tento článek asi nebude úplně pro Generace Z, Y nebo pro mileniály – omlouvám se, přátelé. I když – možná to nevzdávejte tak rychle, a pokud dočtete do konce, najdete také svůj díl inspirace.

Douglas začal svou vysněnou práci v 51 letech (mimochodem já také!) S láskou svého života se oženil pár let na to – takže ani v tomto bodě nevzdávám naději! 

Svoji první knihu Douglas vydal v 67 letech (kolega Martin to stihl daleko dřív – ale já mám tedy ještě času a času!) – no a zdá se, že se mu (Douglasovi) daří pořád skvěle, protože se prý nemůže dočkat, až mu bude příští rok 70! 

Taková porce optimismu je nakažlivá, určitě to dýchlo i na vás.

Je Douglas něčím výjimečný, nebo to, o čem mluví, můžeme dělat či žít všichni? Jak to v TOMTO věku funguje? Proč se někteří lidé cítí na důchod a někteří na to, aby se naučili létat? Je to možné, nebo je to jedinečné a vzácné?

Začala jsem pátrat víc, hledala odpovědi na všechny své otázky – a pro netrpělivé čtenáře: jednoduchá odpověď zní ANO! NIKDY NENÍ POZDĚ! 

Ani pro vaši kariéru, ani pro změnu vašeho života. Žijeme déle, do důchodu odcházíme později a stále více se zaměřujeme na kvalitu svého života. Záleží nám na tom, jak strávíme svůj životní čas. 

A jak takovou změnu zvládnout? Existují třeba nějaká pravidla nebo doporučení, jak zvládnout kariérní změnu, když je vám 40 – 50 – 60 let nebo ještě více? Pár jsem jich pro vás našla. 

Vyzkoušejte třeba tyto tři klíče k úspěšné kariérní změně, které zmiňuje Marie Forleo. 

Prvním z nich je zbavit se předsudků typu „je příliš pozdě / jsem příliš starý“. Nikoho kromě vás totiž nezajímá, kolik vám je let! Chcete-li se vymanit z „ageismu“, zkuste na chvilku zapomenout na vnější svět a zaměřit se na svět vnitřní, na své vlastní myšlenky. Průměrný produktivní věk se zvyšuje, lidé odcházejí do důchodu mnohem později. Podle studií bude v příštích několika letech více než 25 % pracovní síly starší 55 let. Výzkumy ukazují, že právě lidé ve věku 55+ vykazují v posledním desetiletí celosvětově nejvyšší míru aktivity při zakládání podniků (zdroj: Global Entrepreneurship Monitor). Takový začátek již totiž není z nuly – máte spoustu zkušeností, moudrosti a dovedností. 

A i když už máte spoustu vědomostí a praxe, neusněte na vavřínech. Marie ve svém druhém klíči doporučuje pokračovat v dalším sebevzdělávání a také v udržování si znalostí o trhu, trendech a odvětví – sledujte vše, co se týká vaší vysněné práce.

Klíčem č. 3 je zapracovat na své akceschopnosti. Zde už jde do tuhého, dámy a pánové… Vykročíte? Máte totiž na výběr – buď budete sedět a přemýšlet, jak stresující může být udělat změnu, kolik překážek vám to do života přinese, nebo prostě půjdete do toho. 

A zde platí zlaté pravidlo malých krůčků, které své klienty vždy učím – věřte, funguje dokonale a zvládnete tak i velké věci! 

Podívejte se na horizont, kam směřujete a cestu rozdělte na malé úseky. Každý den na této cestě udělejte jen několik malých kroků a pomalu pozvolna se takto přibližujte ke své nové kariéře. Postupně si tak vytvoříte návyk, který se stane součástí vašeho každodenního života. Při tom se vždy soustřeďte na „tady a teď“, nedívejte se daleko do budoucnosti, riskujete totiž, že velká porce práce, která vás čeká, vás může zastavit a zabránit vám v posunu kupředu. Buďte neustále přítomni zde „na zemi“ a stále se ptejte sebe sama na další správný akční krok, prostě jen na ten jeden následující – a udělejte ho (jakkoli jednoduchý a malý se v danou chvíli zdá)!

Během své poradenské praxe se setkávám s lidmi, kteří jsou skutečně připraveni na posun směrem k nové kariéře nebo životní změně. Je pro mě velmi inspirující a motivující vidět je všechny na jejich cestě, jak dělají všechny ty malé krůčky vedoucí ke skvělému výsledku – štěstí a naplnění jejich života.

Pokud pořád váháte, zda přeci jen už není pozdě, zde je malý náhled na téma Late bloomers.

Late bloomers jsou lidé, kteří uspěli ve své kariéře „o něco později“, je to zajímavý fenomén, který v poslední době přitahuje mnoho novinářů, personalistů a manažerů. Existuje totiž spousta vědeckých důkazů o tom, že mnoho lidí objeví své talenty a nadání až o něco později ve svém životě. 

Rodiče samozřejmě očekávají, že jejich děti uspějí hned po absolvování pečlivě a strategicky vybrané a velmi drahé univerzity a udělají obrovskou a rychlou kariéru jako např. Mark Zuckerberg nebo Steve Jobs. Rodiče, teď čtěte pozorně a uberte – nátlak, který děti v takové situaci cítí, se míjí účinkem. 

A ty dobré věci mohou přijít i k těm, kteří si jednoduše počkají. Těm, co dosáhli prvních úspěchů již v mládí, můžeme aplaudovat nebo i trošku závidět. 

Ale když se úspěch dostaví až v pozdějším věku, umíme se zpravidla lépe vyrovnat se vším, co s sebou přináší. Máme již jiný, zralejší hodnotový žebříček, vyšší úroveň odolnosti a naše vyspělost se projevuje v mnoha dalších ohledech. Takže – věk je jen číslo – přestaňte jej řešit a zkoumat, nečekejte na změnu, udělejte ji!

Držím vám palce!

Darina Rössl

P.S. Pokud váháte, jak na tu správnou změnu vašeho života, která vám přinese do života radost, zkuste jí postavit na svých talentech – jen tak bude fungovat dlouhodobě, s lehkostí a přinese vám opravdu štěstí. Své talenty určitě intuitivně znáte, ale můžeme je společně změřit.